MICHAEL SWEET   

I když je deska "Sweet One Sided War" všechno jiné než překvapivá, dostane se posluchači skutečně kvalitního materiálu, který nešetří dobrými melodiemi a výtečnými hudebními výkony. Sweet v promorozhovorech tvrdil, že „One Sided War“ bude rozhodně jeho nejtvrdší sólovou deskou a tato slova potvrzují skladby typu „Bizzare“, „I Am“ či „Comfort Zone“, které se až překrývají se světem současných Stryper, jejichž duch je prostoupen celou deskou. Dojde sice na momenty, které by asi posluchač v tvorbě Sweetovy domovské kapely hledal marně, třeba taková „Radio“ je slušným příkladem jižanského rocku smíchaného s blues nebo baladická „Who Am I“ je přece jen trochu jiná než pomalé věci od Stryper, ale ty harmonie a melodické postupy jsou prostě nepřeslechnutelné. I proto je „One Sided War“ pro fanoušky Stryper nutností. Sweet totiž očividně v současné době trpí uměleckým přetlakem (rozhodně ne vždy tomu tak bylo), ale pozitivní na celé věci je, že stále mu nedochází nosné nápady a nemusí vybírat z šuplíku kdejakou nepoužitelnou zaprášeninu. Proto „One Sided War“ lze s klidným svědomím zařadit mezi alba, které je rozhodně dobré si poslechnout, popřípadě mu dát šanci na další nastudování.